Stráský: NP Šumava se podařilo snížit dopad kůrovcové kalamity

Prezident republiky Václav Klaus moderoval ve středu 12. října 2011 v Pražském Autoklubu seminář "Kůrovcová kalamita - argumenty zastánců zdravého rozumu". Seminář pořádalo Centrum pro ekonomiku a politiku. Na snímku ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský. MICHAL KALÁŠEK / MEDIAFAX

V roce 2011 se NP Šumava podařilo podstatně snížit rozsah a dopad kůrovcové kalamity na území parku. Přesto za dobu existence parku vzniklo na jeho území 9000 hektarů holin a 6300 hektarů souší, řekl ve čtvrtek novinářům ředitel parku Jan Stráský.

Zmírnění kůrovcové kalamity bylo nejnaléhavějším úkolem nového vedení parku v čele s Janem Stráským. "Plochu lesů k sanaci na území parku určila externí skupina pracující pro hejtmany Jihočeského a Plzeňského kraje. Navrženou zásahovou plochu snížilo z původních 80 procent na 74 procent lesní plochy parku ministerstvo životního prostředí," řekl Stráský.

Zatímco předchozí vedení parku udělilo v roce 2010 celkem 115 výjimek ze zákazu sanace v I. zónách a vytěžilo z nich 8500 metrů krychlových dřeva, nynější vedení se rozhodlo jít cestou nulových výjimek a v prvních zónách nijak nezasahovalo.

"Ačkoliv nás letos některé nevládní organizace a část vědecké obce napadly, že chceme Šumavu vykácet a zamořit ji chemií, podařilo se nám snížit objem asanovaného dřeva z 347 000 kubíků v roce 2010 na 236 000 kubíků v letošním roce. Také jsme použili podstatně méně chemie než předchozí vedení," vysvětlil Stráský.

Uznání si vedení parku zasloužilo i od rakouských sousedů. "Česko-rakouská skupina provedla kontrolu přesahu kůrovce z parku do Rakouska v oblasti Smrčiny. Přesah kůrovce k sousedům se během letoška snížil na desetinu," uvedl Stráský.

Přes úspěchy v boji proti kůrovci je podle Stráského varující, že za celou dobu existence parku vzniklo na jeho území 6300 hektarů souší a 9000 hektarů holin. "Kůrovec tedy zničil zhruba čtvrtinu lesních porostů na území parku," dodal Stráský.

"Za prvního ředitele parku Ivana Žlábka bylo na Šumavě nejméně kůrovce ze všech lokalit v republice. Když jsme v roce 2010 park přebírali, bylo na Šumavě, tedy na 2,5 procenta lesů v ČR, celkem 90 procent veškeré kůrovcové populace v zemi," doplnil náměstek ředitele parku Jiří Mánek.

Lokalita Na Ztraceném, kde v létě 2011 probíhala blokáda kácení, se podle vedení parku stala záminkou k politizaci problému a k útoku na správu parku. "Na Ztraceném nejsou přirozené pralesy, ale vesměs uměle vysazené lesy. Navíc zásahy Na Ztraceném představovaly zhruba čtyři procenta objemu zásahů, přesto se lokalitě a zásahům v ní dostalo mimořádné pozornosti," sdělil Mánek.

Autor: Dobrin Stojčev

Tweet

Komentáře

Přidat komentář