Ve dne snižuje správné osvětlení pravděpodobnost, že nehoda skončí jako smrtelná, o čtvrtinu. V noci je ale nebezpečí, že nehoda skončí smrtí některého z jejích účastníků, více než dvakrát větší než za dne. A správné osvětlení a respektování pravidla „vidět a být viděn“ je tu proto naprosto zásadní.
I špatně seřízené světlomety mohou dohled řidiče zkrátit až o 30 metrů nebo naopak až 20x zvýšit riziko oslnění protijedoucích řidičů.
Pravidelná kontrola osvětlení vozidla je proto velmi důležitá. Existuje i možnost nechat si za pár korun reflektory seřídit přímo na STK.
Podobně nebezpečné je i znečištění čelního skla, které může snížit viditelnost až o třetinu. To je často způsobeno i opotřebovanými stěrači.
Zvlášť důležité je respektovat pravidlo jet jen tak rychle, abyste stihli zastavit na vzdálenost, na kterou máte rozhled.
Při svícení potkávacími světly by proto rychlost neměla přesahovat padesát kilometrů v hodině. Jen tak má řidič šanci, že stihne bezpečně zastavit před tmavou neosvětlenou překážkou.
A na toto pravidlo by měli řidiči pamatovat i při přepínání z dálkových na potkávací světla a patřičně při tom zpomalit. Tma číhající mimo dosah jejich reflektorů totiž může skrývat cokoli – i smrt. Zvláště ohrožení jsou v takových případech chodci – především, když nejsou dobře vidět.
Reflexní prvky na rukou a nohou chodce mohou až ztrojnásobit vzdálenost, ze které ho řidič spatří. Ten tak má třikrát víc času reagovat.
S rozsvícenými potkávacími světly uvidí řidič chodce bez reflexních prvků maximálně na padesát metrů. Při osmdesátce tak má jen dvě vteřiny na reakci. Navíc, když svítí potkávacími světly, většinou je to kvůli autu v protisměru, které může řidiči třeba i znemožnit se chodci včas vyhnout.
A podobná situace nastává u nečekaných situací, u nehod nebo ve chvíli, kdy vám vozidlo vypoví službu. Bez reflexních vest a výstražného trojúhelníku je pak člověk i jeho auto těžko viditelnou překážkou, před kterou rychle jedoucí vůz už nestihne dobrzdit.
Obavu ze tmy měli lidé snad odjakživa. Ale mnozí řidiči jako by na ni za volantem vozu zapomínali či jako by se jí snažili ujet a pokořit ji. Statistiky přitom jasně ukazují, že pradávný strach ze tmy je i při veškerém technologickém pokroku stále stejně aktuální. A pokud ho pocit moci, který se řidičů za volantem občas zmocňuje, přebije, může ho velmi tvrdě připomenout první stín, který se před vámi ze tmy vynoří. Zvlášť, pokud ten stín zapomněl na to, že být vidět mu na silnici může zachránit život.
Říká se, že co oko nevidí, to srdce nebolí. Ale někdy to, co včas nevidíme, může zabolet mnohem víc, než by se dalo snést.
