Sexuální zneužívání dětí
Sexuální zneužívání je nepatřičné vystavení dítěte pohlavnímu kontaktu, činnosti či chování. Zahrnuje jakékoliv pohlavní dotýkání, styk či vykořisťování kýmkoliv, komu bylo dítě svěřeno do péče, anebo kýmkoliv, kdo dítě zneužívá.
(definice podle Zdravotní komise Rady Evropy z roku 1992)
Dospělí vždy sledují jen svůj prospěch a své sexuální uspokojení, když se jejich sexuálním partnerem stane dítě. Využívají dětské důvěřivosti a závislosti. Jedná se o vztah moci a podřízenosti.
Sexuální kontakt s dítětem se snaží dospělý utajit. K tomu nutí i dítě, protože ví, že by byl ve své sexuální aktivitě omezován. Náš právní řád nedovoluje sexuální kontakt s osobou mladší 15 let, v případě incestu – například mezi dcerou a otcem – sexuální aktivity vůbec.
Jen výjimečně je dítě zneužito cizím člověkem. Většinou se tak stane, je-li ponecháno bez dozoru, zůstává-li večer dlouho venku, je-li příliš důvěřivé k cizím lidem apod. Na tyto situace můžeme dítě připravit a učit ho, jak se chránit, aby ke zneužití nedošlo. Většinou jsou děti zneužívány dospělými, kteří dítě dobře znají a dítě k nim má důvěru. Bývají to rodiče, nevlastní rodiče, starší sourozenci, příbuzní, známí, učitelé, vedoucí nejrůznějších zájmových kroužků či dětských táborů. V těchto případech učíme děti znát dobré a špatné dotyky, dobrá a špatná tajemství. Dodáváme jim odvahu říci ne, kdyby se jich někdo chtěl nevhodným způsobem dotýkat či jinak ubližovat.
Dospělí by měli vědět, že sexuální zneužívání není jen pohlavní styk s dítětem. Měli by vědět, že sexuálně bývají zneužívána nejen děvčata, ale i chlapci, a že těmi, kdo zneužívají, nejsou výhradně muži, ale zneužívat mohou i ženy.
Jedná se o celou škálu sexuálního chování. Mezi formy, kterým říkáme bezkontaktní, řadíme slovní obtěžování, exhibicionismus, expozici pornografických filmů, časopisů nebo fotografií, voyerismus nebo masturbaci před dítětem. Kontaktní sexuální chování představuje dotýkání se či mazlení se s dětským tělem – oblečeným nebo nahým – rukou, nejrůznějšími předměty či genitáliemi, nucení dítěte, aby se dotýkalo podobným způsobem těla dospělého, pronikání do pochvy či konečníku dítěte prsty či předměty, pohlavní styk, anální či orální sex.
Které děti jsou nejohroženější?
Děti mladších věkových skupin.
Děti emočně deprivované, v rodině opomíjené, děti, jejichž rodiče jsou násilní vůči sobě i dětem.
Děti, které jsou fyzicky či psychicky handicapované.
Děti, jejichž matka je často delší dobu mimo domov.
Děti, jejichž matka má dalšího partnera.
Děti, jejichž rodiče pijí alkohol a zneužívají drogy.
Děti žijící s psychotickým rodičem.
Děti, kteří nevědí, že jejich tělo patří jen jim a nikdo, tedy ani rodič, na ně nemá právo sahat.
Co byste měli udělat, pokud zjistíte, že vaše dítě bylo sexuálně zneužité?
Sdělení dítěte přijměte pokud možno v klidu a věřte mu.
Dítě musí cítit, že jste na jeho straně a to, co se stalo, není jeho vina.
Postarejte se, aby ten, kdo dítěti ublížil, již k němu neměl přístup.
Poraďte se s odborníky, jaké nezbytné kroky je třeba učinit.
Dospělí by měli vědět, že sexuální zneužívání není jen pohlavní styk s dítětem. Měli by vědět, že sexuálně bývají zneužívána nejen děvčata, ale i chlapci, a že těmi, kdo zneužívají nejsou výhradně muži, ale zneužívat mohou i ženy.
Jak děti chránit před sexuálním zneužíváním?
Dávejte dítěti potřebné informace o jeho těle a sexuálním chování.
Vysvětlete dítěti nebezpečí sexuálního zneužívání.
Nenechávejte zejména mladší děti bez dozoru.
Vytvořte v rodině atmosféru důvěry a vzájemného respektu.
Buďte dítěti oporou a veďte ho k tomu, aby vám samo svěřovalo, co prožilo.
Řádně si prověřte osobu, které svěřujete dítě na hlídání.
Naslouchejte svému dítěti, když vám chce něco sdělit.
Ještě něco o organizovaném zneužívání!
Jedná se o komercializovanou formu sexuálního zneužívání, kdy jsou děti využívány k dětské prostituci a pornografii. Rodičům by nemělo unikat, že se jejich potomci často dlouho do noci zdržují mimo domov, popřípadě že chtějí často přespávat u kamarádů. V těchto případech doporučujeme zkontrolovat, kam dítě chodí a s kým tráví volný čas. Nápadné jsou také nákladné dárky či větší částky peněz. Je jen na rodičích, aby o svých dětech věděli co možná nejvíce a včas si všimli výrazných změn v jejich chování, které jsou dalším signálem, že se s dítětem něco děje.
Co by měly vědět děti?
Co je sexuální zneužívání?
Dospělý, kterého většinou dobře znáš – může to být někdo z rodiny nebo známý, tě bude chtít objímat a líbat způsobem, který tě uvádí do rozpaků. Cítíš, že je to jiné než pusa od maminky na dobrou noc. Také mazlení a vzájemné dotýkání je jiné. Nerozumíš chování dospělého, stydíš se, že ti sahá na místa, o kterých víš, že by tam sahat neměl. Dospělý ví, že by se tě neměl tímto způsobem dotýkat. Proto se snaží, aby vás nikdo v této situaci neviděl. Říká, že tě má rád, že je to normální, že o tom nikomu nesmíš říct, že je to vaše tajemství. Kupuje si tě pozorností a dárky, nebo tě naopak straší a nutí násilím. Pokud s tebou dospělý dělá věci, které v tobě vyvolávají strach nebo stud, neboj se to říct mamince nebo dospělým, kterým důvěřuješ!
Kdo na tebe smí sahat?
Maminka, tatínek a pan doktor jsou lidé, kteří se starají o čistotu a zdraví tvého děla. Pokud by ses však cítil/a i s nimi špatně a nejistý/á, řekni to dospělé osobě, které důvěřuješ. Ani ostatní osoby, se kterými se stýkáš, ti nesmí dělat takové věci, které v tobě vyvolávají strach nebo stud. Vždy to okamžitě řekni někomu dospělému, třeba mamince nebo tatínkovi.
Co v té chvíli asi cítíš?
Strach, stud, bolest. Snažíš se na to nemyslet, chceš zapomenout. Večer nemůžeš usnout, máš ošklivé sny, pořád to vidíš a cítíš, začneš se bát. Děláš vše pro to, aby se to už nikdy nestalo, ale dospělý si s tebou nakonec udělá stejně to, co chce. Není v tvých silách se mu ubránit. Chceš to někomu říct, ale bojíš se, že ti nikdo neuvěří. Myslíš si, že je to tvoje vina, že za to můžeš sama/sám. Pokud se tě pokusí zneužít někdo cizí, nenech si to líbit a udělej rozruch tak velký, jak jen dokážeš. Křič, kousej, kopej a snaž se co nejrychleji utéct do bezpečí.
Jak tomu předejít ?
- Nesedej k cizím lidem do auta!
- Nechoď nikam s cizími lidmi, ani kdyby tě to sebevíc lákalo!
Neber si od cizích lidí sladkosti, dárky, ani peníze!
Svěř se se svým zážitkem dospělému, kterému důvěřuješ!
Když ti někdo ublíží, máš právo vědět, že:
Co se stalo není tvoje vina, ale vina dospělého – ty nejsi špatný/á!
Nikdo nemá právo sahat na tvoje tělo – patří jen tobě!
Máš právo říct, co se stalo!
Máš právo na ochranu, bezpečí a pochopení!
Co bys měl/a udělat?
Řekni o svém trápení dospělému, kterému důvěřuješ. Může to být maminka nebo pan učitel.
Říkej mu to tak dlouho, až ti uvěří.
Nenajdeš-li odvahu, zavolej na Linku bezpečí. Společně s tebou budeme hledat způsob, jak ti pomoci. Nezůstávej se svými nepříjemnými pocity sám/sama! Linka bezpečí je toto telefonní číslo, na které se dovoláš zdarma - 116 111
Chování zneužívaného dítěte
Chování zneužívaného dítěte je podobné jako u týraného dítěte
celková staženost dítěte ve smyslu nezájmu o dění v jeho okolí
vyhýbání se kontaktu
zvýšená opatrnost v kontaktu s dospělými včetně vyhýbání se situacím, kdy je dítě samo s dospělým
vyhýbání se školním a mimoškolním aktivitám
agresivní napadání vrstevníků - vyhýbání se situacím zahrnujícím svlékání (např. převlékání se před tělocvikem)
potíže se soustředěním ve škole
výrazné zhoršení prospěchu
informovanost o sexu, která neodpovídá věku a zralosti dítěte
odmítání jídla nebo naopak přejídání
opakované útěky z domova
pokusy o sebevraždu, sebezohavení
Syndrom dětského přizpůsobení se pohlavnímu zneužití má pět postupných fází:
utajování - dítě je většinou zneužívané člověkem, na kterém je závislé. Dítě neví co se s ním děje a co si má o "tom" myslet. Pachatel dítě psychicky „zpracovává“ a to pomocí nejrůznějších velice konkrétních tvrzení, která není dítě schopno racionálně zpracovat. Pachatel dítě vystavuje psychickému nátlaku formou strašení a vyhrožování. například dítěti tvrdí, že pokud jejich společné tajemství někomu prozradí tak jej nebude mít rád, nebude jej mít ráda například maminka, že bude dítě zbito, posláno pryč, že jej budou členové rodin nenávidět, že se může dostat do dětského domova, bude zabito apod. Dítě si proto nechává vše pro sebe ve snaze uniknout trestu jenž by hrozil po prozrazení.
bezmocnost – nejpravděpodobnější pachatel zneužívání patří do blízkého okolí dítěte, nezřídka je dítě pachateli svěřeno do péče. Obtěžování úplně cizím člověkem se děje jen výjimečně, přibližně ve třetině případů.
svedení a přizpůsobení – sexuální zneužívání dítěte je opakovaná záležitost, které se dítě postupně přizpůsobí a svým způsobem se s "tím" vyrovná. Ale dítě prožívá obrovský vnitřní boj, který může vyústit v psychopatologii, patologickou závislost, narušení osobnosti nebo sebetrestání. Dítě samo sebe viní z toho co se mu stalo, viní se z vyprovokování situace a aby získalo zpět lásku a přijetí dospělého tak se snaží být „dobré“ a zcela se podrobuje zneuživateli. Tímto aktem pak u dítěte dochází k rozštěpení morálních hodnot.
opožděné, konfliktní a nespravedlivé odhalení – dítě si tajemství nechává dlouho pro sebe a pozdější výpověď dítěte působí nevěrohodně. Pachatel, kterému není prokázána vina má nad dítětem větší moc a jeho psychický nátlak na dítě nezřídka vede k odvolání výpovědi.
odvolání výpovědi – dítě vezme svou výpověď zpět a připustí, že si vše vymyslelo. Dítě se bojí, že se splní výhrůžky pachatele, které se s prozrazením tajemství vystupňovaly. Po odvolání většinou útoky ze strany pachatele nekončí, nýbrž pokračují dále a pachatel se ujistil, že se mu pravděpodobně nemůže nic stát a za svůj čin nebude potrestán.
Sexuální týrání dětí se také dělí do kategorii dle závažnosti:
velmi závažné formy zneužívání kam patří orální styk, ve kterém je oběť nucena být aktivním účastníkem, orální styk, ve kterém je oběť jako pasivní účastník nebo vaginální a anální styk uskutečněný penisem;
středně závažné formy zneužití, jedná se o hnětení a líbání prsou, vnikaní prsty či předměty do vagíny, pronikání prsty, jazykem nebo prsty do anusu, a vzájemné dotýkání genitáliemi;
nejméně závažné formy zneužívání (ve smyslu fyzického a psychického poškození dítěte), řadíme sem vzájemné svlékání, nepatřičné líbání s pronikáním jazyka do úst, fotografování, sexuální dotyky, laskání genitálií prsty, jazykem, vnucená masturbace.
Psychické následky
Traumatické zážitky z týrání a zanedbávání v dětství, pokud nejsou včas řešeny, mívají velmi špatný psychologický dopad po celý život člověka. Většinou se to projevuje obtížným zvládáním stresu, narušení důvěry v mezilidských vztazích nebo narušeným vnímání světa. Může dojít i k takovému narušení psychiky člověka, že začne docházet k sebedestruktivnímu chování.
Posttraumatická stresová porucha vzniká u disponovaných osob po ohrožující události. Projevuje se těmito typickými aspekty:
- dlouhodobou reakcí na traumatickou událost
rozpomínáním na traumata ve formě myšlenek, snů a představ
podrážděností, návaly hněvu
obtížemi s koncentrací
Ať již je obětí malé dítě či dospělá osoba (výjimkou nejsou ani muži) mohou se následky zneužívání projevit v sexuální oblasti formou:
nízkého sebehodnocení až nenávisti k vlastnímu tělu
odporem k sexuálnímu styku, ale i k tělesné blízkosti mužů nebo žen
sebepoškozováním, včetně sebevraždy
Často se paradoxně u těchto obětí pozoruje sexuální násilí:
promiskuitní chování nebo prostituce
sexuálně agresivní chování
Při jakémkoli podezření ze sexuálního obtěžování nebo zneužívání je nutné obrátit se na odborníka, aby se situace okamžitě řešila a snížila se pravděpodobnost vzniku následných problémů.
