Atmosférické poruchy

Některé prvky počasí mohou ohrozit životy, zdraví a majetek obyvatelstva.

Patří sem zejména:

bouře a silný vítr - vichřice, orkány, větrné smrště v podobě tornáda a tropických cyklon
ohrozit nás mohou ale i jiné prvky počasí - např. sucho, extrémní chlad či vedro, přílišné dešťové či sněhové srážky

Dopady atmosférických poruch
ohrožení životů a zdraví obyvatelstva
dopady na životní prostředí, vyvrácené stromy, polomy
poškozené budovy, stavby
vyřazené elektrické a telefonní linky
narušená doprava
další dopady
Velmi důležité je, abychom znali rizika jednotlivých projevů atmosférických poruch a v rámci možností se jim vyvarovali, případně se na ně připravili!

BOUŘE

Bouře je přírodní silou, která si každoročně vybere i oběti v podobě lidských životů.
V horách se bouře vyskytují častěji než v nížinách a také zde představují daleko větší nebezpečí. V horském prostředí je totiž méně možností bezpečného úkrytu, změny počasí mohou přijít neočekávaně a do bezpečí je většinou také dále než v níže položených oblastech.

Každá bouře mívá své doprovodné projevy, kterými mohou být:

prudký vítr či jeho nárazy, tornádo
elektrické výboje - blesky
srážky - přívalové deště, krupobití, sněhové přeháňky

Tyto projevy se však většinou nevyskytují samostatně, proto vždy musíme předpokládat jejich možné kombinace. Musíme zohlednit konkrétní situaci a prostředí, v nichž se nacházíme, a posoudit, který z těchto činitelů pro nás za daných okolností představuje největší nebezpečí, a podle toho se pak zachovat.

Blesk

Blesk je silný přírodní elektrostatický výboj vznikající během bouřky. Bleskový elektrický výboj je provázen emisí světla. Při úderu blesku vzniká napětí i několik miliard voltů a dochází k přenosu proudu až o hodnotě 100 000 ampérů. Okolní vzduch se během okamžiku zahřeje až na 30 000 °C.
Blesk si vždy hledá pro něj nejkratší a nejvodivější cestu do země.
Nejčastěji zasáhne nejvyšší nebo nejlépe vodivé objekty v krajině.
Nelze se však na to absolutně spoléhat. Často nedokážeme odhadnout, jaká dráha je pro blesk nejvýhodnější.
Obecně však platí, že za bouřky bychom se měli snažit vyvarovat situace, při které se staneme doslova hromosvodem, ať již z důvodu nejvyšší polohy v okolí či zvyšováním své vodivosti.

Nebezpečnou se situace stává v okamžiku, kdy již vidíme jednotlivé blesky.
Akutní nebezpečí hrozí, když již slyšíme i hřmění.
Čím je doba mezi bleskem a zahřměním kratší nebo čím je hrom hlasitější, tím je riziko větší.

Ochrana před bleskem

Za bouřky není žádné místo absolutně bezpečné. Budovy před bleskem dostatečně ochrání kovový bleskosvod, který se umísťuje na nejvyšší bod budovy a je spojený silným vodičem se zemí, poměrně bezpečný je i automobil s uzavřenou plechovou karoserií. Pokud se chceme chránit před bleskem, musíme postupovat podle toho, na jakém místě se v době bouře nacházíme.

Pokud nás bouře zastihne v budově:
- Zavřeme okna, zdržujeme se uprostřed místnosti na suchém místě, dále od kamen, vodovodu, elektrického vedení, zásuvek, elektrických spotřebičů a telefonů.
- Abychom zabránili poškození domácích přístrojů, je nejlepší je za bouřky vypnout ze sítě, zejména ty, jejichž součástí je obrazovka, a rovněž odpojit anténní systémy.
- Nesaháme na zařízení koupelen, vzhledem k tomu, že kovové vodovodní a odpadové trubky mohou vést elektřinu, nepouštíme vodu.
Pokud nás bouře zastihne ve volném prostoru:
- Nejlepší je přerušit všechny činnosti a vyhledat spolehlivý úkryt.
- Neschováváme se pod osaměle stojícím stromem,
- Vyhýbáme se volným otevřeným prostranstvím.
- Pokud nás bouře zastihne znenadání na volném prostranství, vyhledáme příkop nebo prohlubeň a v podřepu s nohama u sebe přečkáme bouřku.
- Pokud se ukryjeme v jeskyni, jdeme co nejhlouběji, nikdy nezůstáváme blízko vchodu do jeskyně.
- Neschováváme se pod různými převisy (skalními či půdními), kde hrozí velké riziko zasažení bleskem.
- Vyhýbáme se vodním plochám, v žádném případě se za bouřky nekoupeme v otevřených vodních nádržích a jezerech, neprovozujeme vodní sporty!
- Vyhýbáme se vyvýšeným místům.
- Zcela nevhodným úkrytem jsou malá stavení bez hromosvodu nebo velká stavení s porušenou statikou.
Pokud nás bouře zastihne v autě:
- Zůstaneme uvnitř.
- Dveře a okna necháme zavřená.
- Plechová karoserie nám poskytne dostatečnou ochranu (Faradayova klec).
- Nevystupujeme z auta, zejména jsou-li pneumatiky a vozovka ještě suché, protože v okamžiku výstupu se můžeme stát ?uzemněním? auta, a tím iniciovat blesk.

První pomoc při úrazech bleskem je stejná jako při ostatních úrazech způsobených elektrickým proudem a při popáleninách. Často je nezbytné použít umělé dýchání, srdeční masáž a protišoková opatření.

Úraz elektrickým proudem či bleskem způsobí v organismu řadu změn, které se nemusí projevit při prvním kontaktu s postiženým. I když je pacient při vědomí a na první pohled v pořádku, může být nadále ohrožen selháním základních životních funkcí, a to i v delším časovém odstupu. Z tohoto důvodu je nutné postiženého sledovat a dopravit jej vždy neprodleně k odbornému vyšetření.

ČEMU SE VYHNOUT?

Pohybu osob v otevřené krajině nebo na jakémkoliv vyvýšeném místě; extrémně nebezpečným je pohyb na horském hřebeni a vrcholech hor.
Pobytu na vodní hladině (řek, přehrad, rybníků, jezer, moře) - jako plavec, v člunu, na lodi, surfovacím prkně, nafukovací matraci, ...
Pohybu v jakékoliv otevřené krajině, kdy máme u sebe jakékoliv větší kovové předměty (např. jízdní kola, deštníky, golfové hole, krosny s kovovou kostrou, zeměměřičské či fotografické stativy, ...) nebo se jich dotýkáme (např. pevné řetězy na horách).
Pobytu pod vzrostlejšími stromy - Pozor - některé nižší stromy mohou mít výrazně hlubší kořeny než třeba okolní vyšší smrky a díky tomu jsou výrazně vodivější. Za bouřky je tedy lepší vyvarovat se blízkosti jakýchkoliv vzrostlejších stromů, nejen těch nejvyšších !!!
Pobytu v blízkosti jakýchkoliv stožárů (nejen kovových!), sloupů veřejného osvětlení, a poblíž elektrického vedení.
Pobytu v jakýchkoliv otevřených vozidlech - sportovních, stavebních, či zemědělských, nebo na cyklistických kolech a motorkách.
Pobytu pod skalním převisem, ve vchodu do jeskyně nebo jakékoliv šachty.
Pokud jsme v blízkosti bouřky, může být nebezpečným i pouhé vystupování z auta, zejména jsou-li pneumatiky a půda ještě suché. V okamžiku vystoupení se totiž můžeme stát "uzemněním" našeho auta a tím iniciovat blesk. Za mokra by toto riziko mělo být výrazně nižší.

V DOMÁCNOSTI:
Telefonování pevnými linkami (a to i v uzavřených chráněných místnostech).
Práce s počítačem (zpravidla je spojen nejen s elektrickou sítí, ale i s telefonní sítí přes modem) či jakýmikoliv elektrospotřebiči, připojenými k rozvodné síti.
Kontakt s vodou z vodovodu (mytí rukou či nádobí, sprchování, ...).

Přívalový déšť
Silné přeháňky, spojené s bouřkovou činností, jsou v letním období poměrně častým a běžným jevem. Ve většině případů mají však pouze krátké trvání. Někdy ale může být bouřková buňka mimořádně aktivní a ve velmi krátkém čase spadne extrémní množství srážek. Jindy mohou srážky opakovaně vznikat v přibližně stejné oblasti. Za takových situací pak dochází k velmi nebezpečné kumulaci srážek, které se již nestačí vsakovat či "normálně" odtékat.
V obou uvedených případech tak může dojít k velmi nebezpečným povodním z přívalových dešťů, nazývaným přívalové povodně. Ty jsou nebezpečné především svou rychlostí a prudkostí, a též tím, že mohou přeměnit ?nevinné? malé potůčky, či jen suchá koryta, v životu nebezpečný živel. Nejnebezpečnější jsou v horách, kde se vlivem výrazně sklonitého terénu zvyšuje jejich rychlost a ničivost, přičemž současně dochází k sesuvům bahna a kamení.
I přes kvalitní systém předpovědi počasí je nutné zdůraznit, že konkrétní místo, kde se případné nebezpečné bouřkové lijáky mohou vyskytnout, dopředu předpovědět prakticky nelze. Jste-li potenciálně ohroženi přívalovými srážkami či následnou přívalovou povodní, je nutné při upozornění především pozorněji sledovat dění ve svém okolí, připravit se na možnost povodně a samozřejmě se chovat v souladu s protipovodňovými opatřeními.
Předběžná opatrnost
Pokud povodeň bezprostředně nehrozí, ale bouřková oblačnost je již pozorovatelná, je vhodné přinejmenším tuto oblačnost pozorněji sledovat.
Nebezpečí přívalových srážek a povodní je tím větší, čím níže jsou mraky nad terénem. Předpovídá nám to větší množství vláhy v atmosféře.
U silných srážek bývá velká frekvence blesků, ale chybí hlasité hřmění, které je utlumeno silnými srážkami. A také nevidíme čárové blesky, ale jen ?rozmazané? záblesky.
Zvláště nebezpečné jsou přívalové povodně pro letní turistické kempy, které jsou umístěny v údolích. Proto je důležité myslet na možnost vzniku přívalové povodně již při stavbě stanu či parkování auta !!!!
Zastihnou-li vás přívalové srážky, je nutné:
Zvýšit ostražitost a při sebemenší známce nebezpečí se co nejkratší cestou vzdálit do bezpečí, tj. většinou do nejbližšího svahu.
Uposlechnout pokynů dospělých, držet se pohromadě ve skupině, popřípadě mít hlídky přes noc pro včasné varování.
Ochrana před přívalovou povodní:
Vždy se řídíme případnými pokyny policie, hasičů nebo pověřených osob obce.
V případě nedostatku času či nejasné situace co nejrychleji opustíme ohrožené místo; zvláště nebezpečnými jsou rokle, kaňony a údolí, které opouštíme do nejbližšího svahu.
Varujeme ostatní ohrožené osoby.
Přecházíme-li zaplavené území, nepokoušíme se přecházet proud vody na místech, kde je hloubka vody větší než zhruba výška kolen, ? proud může mít neočekávanou sílu.
Nepřejíždíme autem zaplavenou vozovku, most či terén, kde nemůžeme odhadnout výšku vody.
V případě, že automobil zůstane stát ve vodě a my se v něm nacházíme, je nutno jej co nejrychleji opustit.
Na mostech i na exponovaných vozovkách v průběhu povodně navíc hrozí nebezpečí jejich zřícení nebo stržení, proto se jim, pokud je to možné, vyhýbáme.
Zvláště pozorně je nutno řídit v noci, kdy lze jen obtížně odhadnout stupeň zaplavení terénu a vozovky.
Děti se nenechávají bez dozoru!!!

KROUPY A KRUBOBITÍ
Kroupy jsou poměrně běžným jevem doprovázejícím bouřky, ale nebezpečným začíná být krupobití tehdy, když se vyskytnou kroupy o průměru větším než cca 2 cm. Výjimečně se mohou vyskytnout kroupy o průměru nad 5 cm (rekord v ČR je cca 12 cm), které pak mohou způsobit vážná zranění či velké hmotné škody.
V případě blížícího se nebo začínajícího krupobití, zvláště při výskytu krup větších velikost, doporučujeme okamžitě vyhledat bezpečný úkryt, případně poskytnout pomoc osobám, které byly zastiženy na otevřeném prostranství. Zvláště ohroženými jsou děti a drobnější živočichové.
Jestliže řídíme vozidlo, okamžitě zastavíme na bezpečném místě (nejlépe pod nízkými stromy nebo pod jiným vhodným úkrytem), neboť kroupy mohou poničit karosérii či rozbít (zejména přední) skla automobilů. Máme-li po ruce nějakou těžší deku, přehodíme ji přes přední okno a alespoň část karosérie. Protože největší kroupy se zpravidla vyskytují až na závěr krupobití, vyčkáme v úkrytu až do jeho naprostého odeznění.

VÍTR, VICHŘICE, TORNÁDO, HURIKÁN
Vítr je proudění vzduchu, které vzniká v důsledku vyrovnávání tlaku vzduchu v různých oblastech. Tlak vzduchu není stálý a mění se i v závislosti na teplotě. Čím větší jsou tlakové rozdíly, tím silnější je vítr (teplý vzduch stoupá nahoru, studený klesá dolů). Vítr sám o sobě nepředstavuje pro člověka bezprostřední nebezpečí. Nebezpečný se stává se zvyšováním své intenzity a rychlosti a následným působením na předměty a objekty v okolí člověka. Vítr může lámat větve, vyvracet stromy, ničit budovy, elektrické vedení, telefonní linky apod.
Rychlost větru se udává v m/s nebo km/h. Vítr začíná dělat škody od rychlosti 20 m/s, nebo-li 72 km/h. Člověk se udrží na nohou do rychlosti 36 m/s, což je přibližně 130 km/h. Při rychlosti 44 m/s, což je přibližně 158 km/h, může být člověk vyzdvižen a nesen větrem.
Směr větru udáváme podle směru, odkud vítr vane. Používáme k tomu stupně (pomocí azimutu) anebo světové strany.
Ochrana před větrem
Každý z nás by měl pravidelně sledovat zpravodajství o počasí. Jedině tak se můžeme dozvědět včas o blížícím se silném větru, vichřici, orkánu, bouři, tornádu či povodni.?
Pokud přijde vítr, měli bychom ho přečkat pokud možno v uzavřených budovách nebo naopak ve volném prostranství. Doma zavřeme okna a dveře. V případě hodně silného větru je nejlepší úkryt ve sklepě.
Za silného větru se nebudeme zdržovat v blízkosti větších stromů, u kterých může dojít k jejich vyvrácení nebo ulomení větších větví. Platí to pro člověka pohybujícího se volně krajinou nebo po ulici, pro táboření ve stanech nebo různých chatkách i pro pobyt v zaparkovaném či jedoucím autě.
V městských ulicích omezíme za silného větru pohyb poblíž vyšších budov, a to bez ohledu na typ střešní krytiny - vítr může utrhnout jak jednotlivé střešní tašky, tak kusy plechových střech.
Dáváme si pozor na možnost pádu drátů elektrických rozvodů. Pokud dráty vysokého napětí leží na zemi, zásadně se k nim nepřibližujeme.
Za jízdy autem snížíme přiměřeně rychlost, protože nečekaný boční náraz větru může auto učinit neovladatelným, případně jej vytlačit ze silnice. Pozor si dáváme i na blízkost velkých stromů, které se mohou vyvrátit a na padající větve.
Pokud nás prudký vítr zastihne na vodní hladině, snažíme se co nejrychleji dostat na břeh (alespoň pokud nepatříme k extrémním surfařům). To platí jak pro plavání, kdy se ve vlnách můžeme rychle vyčerpat a utopit se, tak pro pobyt na různých menších plavidlech, která se mohou převrátit, případně potopit.
Pro více informací klikněte ZDE.

Hurikán
Hurikány jsou mohutné bouře, tzv. tropické cyklony. Na různých územích mají také různé názvy. V oblasti Karibského moře a Mexického zálivu se tropický cyklon jmenuje právě hurikán. V západním Pacifiku ho lidé nazývají tajfunem a cyklonem zase v Indickém oceánu a v okolí Austrálie.
Obecně se jedná o obrovský oblačný vír, který má průměr až několik set kilometrů a rychlost větší než 120 km za hodinu. Vzniká zejména nad tropickým mořem, kde mu energii dává teplá mořská voda (nad 27°C). Na pobřeží pak s sebou přináší prudké deště a vysoké vlny. Tím má daleko ničivější následky,? vznikají navíc záplavy, dochází k ničení staveb, strhávání stromů. Ročně vznikne asi 70 až 80 cyklonů. Jen nepatrná část dosáhne ničivé síly a pobřeží. Jejich vznik a pohyb lze zjistit i s několikadenním předstihem. Je tedy možné se na ně dostatečně připravit.
Ochrana před hurikánem
Nejdůležitější je zajistit ochranu před účinky větru a záplav. Měli bychom pravidelně sledovat situaci v televizi, rádiu či tisku. Nejlepší ochranou před hurikánem je evakuace z postižené oblasti. Před tím je ale důležité přenést do budov všechny volně položené předměty, které by mohl vítr odnést. Dále pak zabednit okna a dveře. Z okolních stromů je také dobré odstranit slabé a suché větve.

Tornádo
Tornáda se vyskytují v bouřích téměř po celém světě, přičemž nejznámější oblastí je americký středozápad a jih. Tornádo je silně rotující vír. Má podobu nálevky, chobotu, který se spouští ze základny oblaku a druhým koncem se pak dotkne země. Oproti hurikánu má výrazně silnější intenzitu a dokáže způsobit značné lokální škody. Rychlost větru v tornádu může dosáhnout více jak 1000 km/hod. Velikost tornáda se pohybuje od desítek až po stovky metrů v průměru.
Rychlost a síla tornáda se určuje podle Fujitovy stupnice, která dělí tornáda do šesti stupňů ? F0 až F5. V Čechách se již vyskytla tornáda stupně F3, nejsilnější stupeň F5 se vyskytuje zatím pouze ve Spojených státech amerických.
I v České republice se setkáváme s tornády. V posledních letech se u nás vyskytlo několik tornád, která zničila mnoho staveb a statných stromů.
Ochrana před tornádem
V případě tornáda jsou největším nebezpečím pro člověka různé letící předměty a úlomky všeho možného (i nemožného), které tornádo může přemisťovat na značné vzdálenosti od místa původu.
Proto nejlepší, co můžeme v blízkosti tornáda udělat, je vyhnout se mu nebo se alespoň schovat do dostatečně bezpečného úkrytu. Tím jsou obecně sklepy, suterénní místnosti, jádra budov či bytů, či alespoň místnosti bez oken. Zásadně nestojíme u okna a nesledujeme, co se děje kolem!
Různé stodoly, maringotky, převozné obytné buňky, chaty, karavany či domky postavené z dřevotřískových (či obdobných) materiálů bezpečný úkryt rozhodně neposkytují. V případě přímého zásahu tornádem budou nejspíše rozmetány či alespoň značně zdemolovány. Naopak zcela bezpečnými jsou železobetonové budovy bez oken.
Auto příliš bezpečný úkryt před tornádem neposkytuje, byť v tomto bodě nejsou odborníci příliš zajedno. Na jednu stranu může poskytnout úkryt před drobnějšími létajícími předměty, na druhou stranu se samo může stát "kořistí" tornáda. Pokud se s autem nechtěně dostaneme do bezprostřední blízkosti tornáda, raději zastavíme (dál od vyšších stromů) a zůstaneme připoutáni uvnitř. Většina našich (českých) tornád je naštěstí příliš slabá, než aby auto nadzvedla, případně různě převracela (byť i takový případ již byl u nás zaznamenán). Většina smrtelných případů v souvislosti s pobytem v autě, které se dostalo do silného tornáda (tedy především v USA) byla způsobena tím, že osoby v něm nebyly připoutány a při jeho převracení byly z auta katapultovány a následně autem přimáčknuty.
Pokud nás tornádo chytne v otevřené krajině, snažíme se vyhledat úkryt alespoň v různých terénních prohlubních a nerovnostech, které nás alespoň částečně ochrání před padajícími stromy a různými letícími předměty. Rukama si snažíme chránit především hlavu, hrudník a břicho.
Úkryt nehledáme ani v lese, kde hrozí nebezpečí pádu stromů.
Je-li to jen trochu možné, tornádu se raději zdáli vyhneme, rozhodně si nebudeme hrát na "lovce bouří" (kteří většinou podstatně lépe vědí, co si za dané situace mohou dovolit).
Vzhledem k četnosti tornád jsou například v Americe budovány tzv. protitornádové úkryty (většinou ve veřejných knihovnách, státních budovách, na stadionech a podobně). Proto, pokud byste někdy jeli do oblasti zejména východně od Skalistých hor, je dobré se dopředu informovat o umístění nejbližšího protitornádového úkrytu.