Bezpečnostní informační systém
Atmosférické poruchy
Mimořádné události > Atmosférické poruchy
BEZPEČNÁ DOPRAVAPRVNÍ POMOCPOŽÁRYOSOBNÍ BEZPEČÍMIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTIPRO ŠKOLY

Atmosférické poruchy

Některé prvky počasí mohou ohrozit životy, zdraví a majetek obyvatelstva.

Patří sem zejména:

  • bouře a silný vítr - vichřice, orkány, větrné smrště v podobě tornáda a tropických cyklon
  • ohrozit nás mohou ale i jiné prvky počasí - např. sucho, extrémní chlad či vedro, přílišné dešťové či sněhové srážky


    Dopady  atmosférických poruch

  • ohrožení životů a zdraví obyvatelstva
  • dopady na životní prostředí, vyvrácené stromy, polomy
  • poškozené budovy, stavby
  • vyřazené elektrické a telefonní linky
  • narušená doprava
  • další dopady 

    Velmi důležité je, abychom znali rizika jednotlivých projevů atmosférických poruch a v rámci možností se jim vyvarovali, případně se na ně připravili!


  • BOUŘE

    Bouře je přírodní silou, která si každoročně vybere i oběti v podobě lidských životů.
    V horách se bouře vyskytují častěji než v nížinách a také zde představují daleko větší nebezpečí. V horském prostředí je totiž méně možností bezpečného úkrytu, změny počasí mohou přijít neočekávaně a do bezpečí je většinou také dále než v níže položených oblastech.

    Každá bouře mívá své doprovodné projevy, kterými mohou být:

    Tyto projevy se však většinou nevyskytují samostatně, proto vždy musíme předpokládat jejich možné kombinace. Musíme zohlednit konkrétní situaci a prostředí, v nichž se nacházíme, a posoudit, který z těchto činitelů pro nás za daných okolností představuje největší nebezpečí, a podle toho se pak zachovat.


    Blesk

    Nebezpečnou se situace stává v okamžiku, kdy již vidíme jednotlivé blesky.
    Akutní nebezpečí hrozí, když již slyšíme i hřmění.
    Čím je doba mezi bleskem a zahřměním kratší nebo čím je hrom hlasitější, tím je riziko větší.

    Ochrana před bleskem

    Za bouřky není žádné místo absolutně bezpečné. Budovy před bleskem dostatečně ochrání kovový bleskosvod, který se umísťuje na nejvyšší bod budovy a je spojený silným vodičem se zemí, poměrně bezpečný je i automobil s uzavřenou plechovou karoserií. Pokud se chceme chránit před bleskem, musíme postupovat podle toho, na jakém místě se v době bouře nacházíme.

    První pomoc při úrazech bleskem je stejná jako při ostatních úrazech způsobených elektrickým proudem a při popáleninách. Často je nezbytné použít umělé dýchání, srdeční masáž a protišoková opatření.

    Úraz elektrickým proudem či bleskem způsobí v organismu řadu změn, které se nemusí projevit při prvním kontaktu s postiženým. I když je pacient při vědomí a na první pohled v pořádku, může být nadále ohrožen selháním základních životních funkcí, a to i v delším časovém odstupu. Z tohoto důvodu je nutné postiženého sledovat a dopravit jej vždy neprodleně k odbornému vyšetření.

    ČEMU SE VYHNOUT?

    V DOMÁCNOSTI:





    Přívalový déšť

    Silné přeháňky, spojené s bouřkovou činností, jsou v letním období poměrně častým a běžným jevem. Ve většině případů mají však pouze krátké trvání. Někdy ale může být bouřková buňka mimořádně aktivní a ve velmi krátkém čase spadne extrémní množství srážek. Jindy mohou srážky opakovaně vznikat v přibližně stejné oblasti. Za takových situací pak dochází k velmi nebezpečné kumulaci srážek, které se již nestačí vsakovat či "normálně" odtékat.

    V obou uvedených případech tak může dojít k velmi nebezpečným povodním z přívalových dešťů, nazývaným přívalové povodně. Ty jsou nebezpečné především svou rychlostí a prudkostí, a též tím, že mohou přeměnit ?nevinné? malé potůčky, či jen suchá koryta, v životu nebezpečný živel. Nejnebezpečnější jsou v horách, kde se vlivem výrazně sklonitého terénu zvyšuje jejich rychlost a ničivost, přičemž současně dochází k sesuvům bahna a kamení.

    I přes kvalitní systém předpovědi počasí je nutné zdůraznit, že konkrétní místo, kde se případné nebezpečné bouřkové lijáky mohou vyskytnout, dopředu předpovědět prakticky nelze. Jste-li potenciálně ohroženi přívalovými srážkami či následnou přívalovou povodní, je nutné při upozornění především pozorněji sledovat dění ve svém okolí, připravit se na možnost povodně a samozřejmě se chovat v souladu s protipovodňovými opatřeními.

    Předběžná opatrnost

    Pokud povodeň bezprostředně nehrozí, ale bouřková oblačnost je již pozorovatelná, je vhodné  přinejmenším tuto oblačnost pozorněji sledovat. 
    Nebezpečí přívalových srážek a povodní je tím větší, čím níže jsou mraky nad terénem.  Předpovídá nám to větší množství vláhy v atmosféře.

    U silných srážek bývá velká frekvence blesků, ale chybí hlasité hřmění, které je utlumeno silnými srážkami. A také nevidíme čárové blesky, ale jen ?rozmazané? záblesky.
    Zvláště nebezpečné jsou přívalové povodně pro letní turistické kempy, které jsou umístěny v údolích. Proto je důležité myslet na možnost vzniku přívalové povodně již při stavbě stanu či parkování auta !!!!

    Zastihnou-li vás přívalové srážky, je nutné:

    • Zvýšit ostražitost a při sebemenší známce nebezpečí se co nejkratší cestou vzdálit do bezpečí, tj. většinou do nejbližšího svahu.
    • Uposlechnout pokynů dospělých, držet se pohromadě ve skupině, popřípadě mít hlídky přes noc pro včasné varování.

    Ochrana před přívalovou povodní:

    1. Vždy se řídíme případnými pokyny policie, hasičů nebo pověřených osob obce.
    2. V případě nedostatku času či nejasné situace co nejrychleji opustíme ohrožené místo; zvláště nebezpečnými jsou rokle, kaňony a údolí, které opouštíme do nejbližšího svahu.
    3. Varujeme ostatní ohrožené osoby.
    4. Přecházíme-li zaplavené území, nepokoušíme se přecházet proud vody na místech, kde je hloubka vody větší než zhruba výška kolen, ? proud může mít neočekávanou sílu.
    5. Nepřejíždíme autem zaplavenou vozovku, most či terén, kde nemůžeme odhadnout výšku vody.
      V případě, že automobil zůstane stát ve vodě a my se v něm nacházíme, je nutno jej co nejrychleji opustit.
      Na mostech i na exponovaných vozovkách v průběhu povodně navíc hrozí nebezpečí jejich zřícení nebo stržení, proto se jim, pokud je to možné, vyhýbáme.
      Zvláště pozorně je nutno řídit v noci, kdy lze jen obtížně odhadnout stupeň zaplavení terénu a vozovky.
    6. Děti se nenechávají bez dozoru!!!

    KROUPY A KRUBOBITÍ

    Kroupy jsou poměrně běžným jevem doprovázejícím bouřky, ale nebezpečným začíná být krupobití tehdy, když se vyskytnou kroupy o průměru větším než cca 2 cm. Výjimečně se mohou vyskytnout kroupy o průměru nad 5 cm (rekord v ČR je cca 12 cm), které pak mohou způsobit vážná zranění či velké hmotné škody.

    V případě blížícího se nebo začínajícího krupobití, zvláště při výskytu krup větších velikost, doporučujeme okamžitě vyhledat bezpečný úkryt, případně poskytnout pomoc osobám, které byly zastiženy na otevřeném prostranství. Zvláště ohroženými jsou děti a drobnější živočichové.

    Jestliže řídíme vozidlo, okamžitě zastavíme na bezpečném místě (nejlépe pod nízkými stromy nebo pod jiným vhodným úkrytem), neboť kroupy mohou poničit karosérii či rozbít (zejména přední) skla automobilů. Máme-li po ruce nějakou těžší deku, přehodíme ji přes přední okno a alespoň část karosérie. Protože největší kroupy se zpravidla vyskytují až na závěr krupobití, vyčkáme v úkrytu až do jeho naprostého odeznění.


    VÍTR, VICHŘICE, TORNÁDO, HURIKÁN

    Vítr je proudění vzduchu, které vzniká v důsledku vyrovnávání tlaku vzduchu v různých oblastech. Tlak vzduchu není stálý a mění se i v závislosti na teplotě. Čím větší jsou tlakové rozdíly, tím silnější je vítr (teplý vzduch stoupá nahoru, studený klesá dolů). Vítr sám o sobě nepředstavuje pro člověka bezprostřední nebezpečí. Nebezpečný se stává se zvyšováním své intenzity a rychlosti a následným působením na předměty a objekty v okolí člověka. Vítr může lámat větve, vyvracet stromy, ničit budovy, elektrické vedení, telefonní linky apod.

    Rychlost větru se udává v m/s nebo km/h. Vítr začíná dělat škody od rychlosti 20 m/s, nebo-li 72 km/h. Člověk se udrží na nohou do rychlosti 36 m/s, což je přibližně 130 km/h. Při rychlosti 44 m/s, což je přibližně 158 km/h, může být člověk vyzdvižen a nesen větrem.

    Směr větru udáváme podle směru, odkud vítr vane. Používáme k tomu stupně (pomocí azimutu) anebo světové strany.

    Ochrana před větrem

    Každý z nás by měl pravidelně sledovat zpravodajství o počasí. Jedině tak se můžeme dozvědět včas o blížícím se silném větru, vichřici, orkánu, bouři, tornádu či povodni.?

    Pokud přijde vítr, měli bychom ho přečkat pokud možno v uzavřených budovách nebo naopak ve volném prostranství. Doma zavřeme okna a dveře. V případě hodně silného větru je nejlepší úkryt ve sklepě.

    • Za silného větru se nebudeme zdržovat v blízkosti větších stromů, u kterých může dojít k jejich vyvrácení nebo ulomení větších větví. Platí to pro člověka pohybujícího se volně krajinou nebo po ulici, pro táboření ve stanech nebo různých chatkách i pro pobyt v zaparkovaném či jedoucím autě.
    • V městských ulicích omezíme za silného větru pohyb poblíž vyšších budov, a to bez ohledu na typ střešní krytiny - vítr může utrhnout jak jednotlivé střešní tašky, tak kusy plechových střech.
    • Dáváme si pozor na možnost pádu drátů elektrických rozvodů. Pokud dráty vysokého napětí leží na zemi, zásadně se k nim nepřibližujeme.
    • Za jízdy autem snížíme přiměřeně rychlost, protože nečekaný boční náraz větru může auto učinit neovladatelným, případně jej vytlačit ze silnice. Pozor si dáváme i na blízkost velkých stromů, které se mohou vyvrátit a na padající větve.
    • Pokud nás prudký vítr zastihne na vodní hladině, snažíme se co nejrychleji dostat na břeh (alespoň pokud nepatříme k extrémním surfařům). To platí jak pro plavání, kdy se ve vlnách můžeme rychle vyčerpat a utopit se, tak pro pobyt na různých menších plavidlech, která se mohou převrátit, případně potopit.
    Pro více informací klikněte ZDE.


    Hurikán

    Hurikány jsou mohutné bouře, tzv. tropické cyklony. Na různých územích mají také různé názvy. V oblasti Karibského moře a Mexického zálivu se tropický cyklon jmenuje právě hurikán. V západním Pacifiku ho lidé nazývají tajfunem a cyklonem zase v Indickém oceánu a v okolí Austrálie.

    Obecně se jedná o obrovský oblačný vír, který má průměr až několik set kilometrů a rychlost větší než 120 km za hodinu. Vzniká zejména nad tropickým mořem, kde mu energii dává teplá mořská voda (nad 27°C). Na pobřeží pak s sebou přináší prudké deště a vysoké vlny. Tím má daleko ničivější následky,? vznikají navíc záplavy, dochází k ničení staveb, strhávání stromů. Ročně vznikne asi 70 až 80 cyklonů. Jen nepatrná část dosáhne ničivé síly a pobřeží. Jejich vznik a pohyb lze zjistit i s několikadenním předstihem. Je tedy možné se na ně dostatečně připravit.

    Ochrana před hurikánem

    Nejdůležitější je zajistit ochranu před účinky větru a záplav. Měli bychom pravidelně sledovat situaci v televizi, rádiu či tisku. Nejlepší ochranou před hurikánem je evakuace z postižené oblasti. Před tím je ale důležité přenést do budov všechny volně položené předměty, které by mohl vítr odnést. Dále pak zabednit okna a dveře. Z okolních stromů je také dobré odstranit slabé a suché větve.


    Tornádo

    Tornáda se vyskytují v bouřích téměř po celém světě, přičemž nejznámější oblastí je americký středozápad a jih. Tornádo je silně rotující vír. Má podobu nálevky, chobotu, který se spouští ze základny oblaku a druhým koncem se pak dotkne země. Oproti hurikánu má výrazně silnější intenzitu a dokáže způsobit značné lokální škody. Rychlost větru v tornádu může dosáhnout více jak 1000 km/hod. Velikost tornáda se pohybuje od desítek až po stovky metrů v průměru.

    Rychlost a síla tornáda se určuje podle Fujitovy stupnice, která dělí tornáda do šesti stupňů ? F0 až F5. V Čechách se již vyskytla tornáda stupně F3, nejsilnější stupeň F5 se vyskytuje zatím pouze ve Spojených státech amerických.

    I v České republice se setkáváme s tornády. V posledních letech se u nás vyskytlo několik tornád, která zničila mnoho staveb a statných stromů.

    Ochrana před tornádem

    V případě tornáda jsou největším nebezpečím pro člověka různé letící předměty a úlomky všeho možného (i nemožného), které tornádo může přemisťovat na značné vzdálenosti od místa původu.
    Proto nejlepší, co můžeme v blízkosti tornáda udělat, je vyhnout se mu nebo se alespoň schovat do dostatečně bezpečného úkrytu. Tím jsou obecně sklepy, suterénní místnosti, jádra budov či bytů, či alespoň místnosti bez oken. Zásadně nestojíme u okna a nesledujeme, co se děje kolem!

    Různé stodoly, maringotky, převozné obytné buňky, chaty, karavany či domky postavené z dřevotřískových (či obdobných) materiálů bezpečný úkryt rozhodně neposkytují. V případě přímého zásahu tornádem budou nejspíše rozmetány či alespoň značně zdemolovány. Naopak zcela bezpečnými jsou železobetonové budovy bez oken.

    Auto příliš bezpečný úkryt před tornádem neposkytuje, byť v tomto bodě nejsou odborníci příliš zajedno. Na jednu stranu může poskytnout úkryt před drobnějšími létajícími předměty, na druhou stranu se samo může stát "kořistí" tornáda. Pokud se s autem nechtěně dostaneme do bezprostřední blízkosti tornáda, raději zastavíme (dál od vyšších stromů) a zůstaneme připoutáni uvnitř. Většina našich (českých) tornád je naštěstí příliš slabá, než aby auto nadzvedla, případně různě převracela (byť i takový případ již byl u nás zaznamenán). Většina smrtelných případů v souvislosti s pobytem v autě, které se dostalo do silného tornáda (tedy především v USA) byla způsobena tím, že osoby v něm nebyly připoutány a při jeho převracení byly z auta katapultovány a následně autem přimáčknuty.

    Pokud nás tornádo chytne v otevřené krajině, snažíme se vyhledat úkryt alespoň v různých terénních prohlubních a nerovnostech, které nás alespoň částečně ochrání před padajícími stromy a různými letícími předměty. Rukama si snažíme chránit především hlavu, hrudník a břicho.

    Úkryt nehledáme ani v lese, kde hrozí nebezpečí pádu stromů.

    Je-li to jen trochu možné, tornádu se raději zdáli vyhneme, rozhodně si nebudeme hrát na "lovce bouří" (kteří většinou podstatně lépe vědí, co si za dané situace mohou dovolit).

    Vzhledem k četnosti tornád jsou například v Americe  budovány tzv. protitornádové úkryty (většinou ve veřejných knihovnách, státních budovách, na stadionech a podobně). Proto, pokud byste někdy jeli do oblasti zejména východně od Skalistých hor, je dobré se dopředu informovat o umístění nejbližšího protitornádového úkrytu.


    Stáhni si:

    Mimořádné události - PříběhMimořádné události - TechnikaMimořádné události - Varovný signál, co dělat ?Mimořádné události - VodaMimořádné události - Přivolání pomociMimořádné události - Co to znamená a kdo je způsobil ?Mimořádné události - volání na tísňovou linkuMimořádné události - KostlivecMimořádné události - tísňové linkyMimořádné události - Jak přivolat pomocMimořádné události - ZáchranářiMimořádné události - Poznej mimořádnou událostMimořádné události - Typy událostí Mimořádné události - Evakuační zavazadloMimořádné události - Co to je ?Mimořádné události - poznej záchranářeMimořádné události - poznej zvukyMimořádné události - Evakuační zavazadlo, co zabalit ?Mimořádné události - poznáš je?

    Může se hodit:

    Dětský hrnek "HASIČI"Deskové hry - EKOLOGICKÁ VÝCHOVATROJUHELNÍK bílý s vykřičníkemDětský hrnek "ZÁCHRANKA"TROJUHELNÍK žlutozelený bez potiskuHASÍCÍ SPREJ PYROCOOL Dětská souprava ZÁCHRANÁŘINůž na bezpečnostní pásyNůž na bezpečnostní pásyDeskové hry - MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTIDětský hrnek "POLICIE"TROJUHELNÍK žlutozelený bez vykřičníkuOd vichřice k zemětřesení-ochr. člověka za mim. udál. (učebnice pro 9.r.ZŠ)ZEMĚTŘESENÍ, SOPEČNÁ ČINNOST, SESUVY PŮDY, LAVINY

    Související články:

    Tísňová volání

    Jaké jsou linky tísňového volání? Znáte všechna čísla?Zjistit více

    Kdy volat 112 ?

    Zjistit více

    Atmosférické poruchy - něco na úvod

    Je velmi důležité, abychom znali rizika jednotlivých projevů atmosférických poruch a v rámci možností se jim vyvarovali, případně se na ně připravili!Zjistit více

    Blesk - čemu se vyhnout?

    Zjistit více

    Vítr, vichřice, tornádo, hurikán

    S vítrem se setkáváme velmi často. Znáte obecné zásady chování při průdkém vítru?Zjistit více

    Hurikán

    S hurikánem se můžeme setkat hlavně při cestování. I proto je dobré být na hurikán připraven.Zjistit více

    Tornádo

    I u nás se čím dál častěji setkáváme s tornády. Je velmi důležité vědět, jaak při takovém setkání postupovat.Zjistit více

    Blesk

    Úrazy bleskem jsou velmi nebezpečné a často končí smrtí. A přitom stačí tak málo a můžeme se bleskům vyhnout.Zjistit více

    Přívalový déšť

    Často nás přívalový déšť zastihne velmi rychle a nečekaně. Lze se tomu nějak účinně bránit? Můžeme něco udělat?Zjistit více

    Kroupy a krupobití

    Největší kroupy v České republice dosahovaly velikosti až 12 cm.Zjistit více

    Silné mrazy a kalamity

    Zjistit více

    Změny teplot

    Zjistit více

    Tísňová volání v EU

    Jaké jsou linky tísňového volání v Evropské unii? Znáte všechna čísla?Zjistit více

    Skutečně se stalo:

    Policisté zasažení bleskem popsali, co se stalo. A dostali vyznamenání!

    "Blesk z čistého nebe, pak už vás to vypne a probudíte se až v nemocnici,“ popsal zasažený Martin Žebrok.Zjistit více

    První oběť bouřek v Česku! Žena zasažená bleskem zemřela

    Neštěstí se stalo v úterý ve Vysoké Lípě u Jetřichovic na Děčínsku. "Dospělá žena byla zasažená bleskem, utrpěla vážné zranění s následkem náhlé zástavy oběhu…Zjistit více

    Blesk v Beskydech udeřil do skupinky turistů, záchranáři ošetřili pět lidí

    Čtyři posádky ZZS MSK zasahovaly ve čtvrtek 20. června odpoledne v Beskydech u hromadného zasažení bleskem. Událost v horském terénu mezi Ostravicí a Lysou…Zjistit více

    Hasiči při zásahu u požáru bytu ve Vsetíně evakuovali 19 lidí

    Deset minut před půlnocí přijalo krajské operační středisko hasičů informaci o požáru bytu ve Vsetíně-Rokytnici. Na místo byly okamžitě vyslány jednotky…Zjistit více

    Dva chlapce zasáhl v Třinci blesk, jednoho z nich transportoval do nemocnice vrtulník LZS

    Zdravotnická záchranná služba zasahovala v pátek 8. června u dvou chlapců, které na Frýdecko-Místecku zasáhl blesk. Krajské operační středisko ZZS bylo o…Zjistit více

    Ženu v Praze zasáhl během odpolední bouřky blesk, záchranáři ji museli resuscitovat

    Ve středu odpoledne zasáhl ženu na pražském Střížkově blesk, a to během odpolední bouřky, která se východní a severní částí Prahy prohnala. U ženy začaly po…Zjistit více

    U obce Černíč po úderu blesku padl strom na projíždějící traktor

    Ve čtvrtek 4. května 2017 asi čtvrt hodinu po druhé hodině odpoledne vyjeli hasiči z Horažďovic za obec Černíč, kde po úderu blesku padl strom na projíždějící…Zjistit více

    POVODNĚ na Moravě: Přívalový déšť vytopil sklepy i hasiče

    Hasiči v moravských krajích se v neděli odpoledne a v noci na pondělí nezastavili. Jen v Moravskoslezském kraji museli kvůli počas…Zjistit více

    Blesk zapálil při bouřce v Penčicích strom a kůlnu

    Bouřky, které se přehnaly odpoledne a v noci z pondělí 11. července 2016 na úterý 12. července 2016 Olomouckým krajem, nezpůsobily občanům našeho kraje problémy…Zjistit více