Sesuvy půdy, laviny
Půdní sesuvy patří k nejčastějším sesuvným pohybům na území České republiky. Způsobují je sklony svahů a vlastnosti horninového podloží. Například jílovité podloží způsobuje, že po něm horní vrstvy pomalu kloužou. K sesuvům půdy tedy dojde, když se poruší stabilita svahu, a to v důsledku přírodních procesů nebo v důsledku lidské činnosti. Sklon svahu náchylného k sesuvu bývá zpravidla větší než 22°.
ROZDĚLENÍ SESUVŮ PŮDY
-
U pomalých sesuvů půdy je jejich rychlost několik desítek cm za rok, nezpůsobují náhlé škody, ale mohou se změnit v rychlejší.
-
Středně rychlé sesuvy půdy ? mají rychlost v metrech za hodinu nebo za den (patří k nim většina typických sesuvů).
-
Teprve u rychlých sesuvů půdy ?hovoříme o katastrofě a obětech, rychlost je v desítkách km za hodinu, není dostatek času na únik nebo evakuaci. Patří mezi ně přívalové proudy (bahnité, kamenité) a laviny (sněhové nebo sněho-kamenité).
OCHRANA PŘED SESUVY PŮDY
Prevence:
-
Dobře zvažovat úpravy terénu na svažitém povrchu.
-
V ohrožených místech je potřeba zachytit a odvést povrchovou vodu.
-
Je potřeba uměle upravit terén ? např. ukotvit svahy, postavit piloty, opěrné stěny, provést výsadbu vhodné zeleně, provést odstřely skalních bloků nebo vrstev sněhu, apod.
Rovněž je dobré sledovat určité signály, které mohou naznačovat možné riziko sesuvu.
Například:
-
V budově jdou najednou špatně zavírat dveře, objevují se praskliny apod.
-
Ve volném prostoru se na zemi objevují trhliny, ze země vytéká voda z míst, kde předtím netekla, hýbou se keře a stromy, ozývá se dunivý zvuk.
Jak se chovat při sesuvu půdy?
-
Zásadně se vyhýbejte místům, kde jsou porušeny svahy, na kterých hrozí zřícení skal, kamení a uvolnění bahenních proudů a sněhových lavin.
-
V případě reálné hrozby porušení svahů při bouřce, při povodních a silných deštích opusťte co nejrychleji ohrožené prostředí.
-
Pokud jste byli zasaženi půdním sesuvem ve volné krajině a nejste zraněni, nebo jste zraněni jen lehce, snažte se co nejrychleji uniknout směrem od závalu, obvykle stranou a nahoru.
-
Jste-li sesuvem zavaleni v budově, chovejte se obdobně jako v případě zavalení z důvodu zemětřesení. Vždy se pokuste zajistit alespoň přívod vzduchu do zavaleného prostředí a přivolat co nejrychleji účinnou pomoc.
Laviny
Při pobytu v horách jsou nejnebezpečnějším typem ohrožení sesuvy sněhu - sněhové laviny.
Sněhové laviny jsou zvláštním případem rychlých sesuvů. Dosahují rychlosti 120 - 360 km/h, často unášejí také úlomky hornin.
Sněhová hmota na svazích může být uvedena do pohybu:
- Silným nárazem větru
- Náhlou změnou atmosférického tlaku
- Zvukovou vlnou
- Zemětřesením
- Zatížením (pohyb zvířat a lidí, pád stromu apod.)
Nejsnáze se laviny vytvářejí tehdy, když napadne čerstvý sníh na starou zmrzlou vrstvu sněhu a zejména, když na něj dopadají delší dobu sluneční paprsky nebo když prší a dochází k tání sněhu.
V případě sněhových lavin je nejdůležitější ochranou PREVENCE. Provádí ji zejména horská služba:
- Vytyčováním lavinových svahů a jejich zakreslováním do zimních turistických map.
- Denním hlášením na horské chaty o zákazech vstupu do ohrožených míst.
Povinností je informovat se, nepodceňovat tyto zprávy a vyhýbat se označeným nebezpečným místům. Po příjezdu na hory si zapište nebo vložte do mobilního telefonu telefonní číslo horské služby. Nikdy nevíte kdy ho budete potřebovat. Dále dodržujte pravidla bezpečného pobytu na horách.
Co dělat?
Pokud se s vámi nebo nad vámi utrhne lavina, snažte se, pokud to jde, utéct. Někteří zdatní lyžaři se mohou zachránit tím, že před lavinou, která se na ně řítí, ujedou.
Když už je jasné, že lavině nelze uniknout, šance přežít se zvyšuje tím, jak se člověk v prvních chvílích zachová. I když v nastalé panice a šoku není čas přemýšlet o tom, jak se správně zachovat, přesto je potřeba alespoň se pokusit udělat několik základních věcí.
- Nepropadejte panice a bojujte o život!
- Uvolněte bezpečnostní přezky a řemínky na lyžích a snowboardu a vyzujte se z vázání.
- Odhoďte lyžařské hole, lyže, případná zavazadla ....
- Pokud jste na okraji laviny, zkuste uskočit stranou na pevný sníh, kámen nebo se zachytit stromu či porostu.
- Jste-li přímo v mase sněhu, snažte se ze všech sil zbrzdit svůj pád do údolí a zůstat pokud možno na jejím povrchu.
- Zkoušejte se obrátit zády ke stráni, rukama a nohama činit pohyby podobající se plavání ve vodě na "znak".
- Ústa držte pevně zavřená, v okamžiku závalu si je spolu s nosem ochraňte rukama (tím se vytvoří i malá vzduchová kapsa a stočte se do klubíčka.
- Nenechte se vystrašit okolní tmou. Ještě to neznamená, že jste zcela zasypáni. Pokuste se opatrně vyhrabat, nezmatkujte. Rukama si udělejte trochu místa před ústy a vytvořte si prostor, kde je alespoň trochu vzduchu. O sníh se opírejte co největší plochou, abyste se nepropadali dolů.
- Šetřete své síly a doufejte, že vás záchranáři včas najdou. Pokud uslyšíte jejich činnost, hluk motorů, štěkot psů, volání, pokuste na sebe upozornit voláním o pomoc.
Zavalení, zasypání
Zavalení nebo zasypání je velmi nebezpečná situace, kdy se člověk ocitne pod masou zeminy, suti, štěrku, uskladněného obilí, sněhu, apod., které se z nejrůznějších příčin daly do pohybu.
K zavalení a zasypání může dojít v důsledku různých havárií i jiných mimořádných událostí, včetně přírodních katastrof. Může k němu dojít například:
- na stavbě, při stavebních pracích nebo v dolech
- při nebezpečných hrách v silech a sýpkách
- při požáru
- při výbuchu plynu
- při povodních a záplavách
- při lezení do jeskyní nebo do starých opuštěných budov s narušenou statikou
- a kdekoliv jinde
Někdy může dojít i pouze k částečnému zavalení a zůstaneme uvězněni. Někdy je zavalení způsobeno zeminou, kterou můžeme rukama odstranit.
Při větším zavalení je však nutné ihned zavolat pomoc, nejlépe na tísňové lince 112 nebo 150, či zdravotníky na čísle 155. Nebezpečná nejsou totiž jen možná poranění, způsobená závalem, ale také tlak, který působí na uvězněné tělo. Díky němu hrozí selhání srdce, zástava dechu, selhání jiných orgánů v těle nebo šok.
Co dělat v případě zavalení?
Pokud najdeme člověka uvězněného v závalu, ihned zavoláme na tísňovou linku 112, případně 150 nebo zdravotníky na 155.
Pak musíme postupovat velmi opatrně a zvážit situaci:
- Pokud budeme chtít vyhrabat částečně zavaleného, je tu riziko, že dojde k dalšímu závalu, třeba ještě většímu a ohrozíme tak nejen zavaleného, ale i sebe.
- Pokud se rozhodneme odhrabávat částečně zavaleného, postupujeme velmi opatrně a snažíme se odhrabat zeminu nanejvýš u hrudníku, aby mohl lépe dýchat.
- Zraněného se snažíme udržet při vědomí, povídáme si s ním, povzbuzujeme ho.
- Tekutiny podáváme jen v případě, že není jinak zraněný a v minimálním množství.
Situace zavaleného člověka je velmi problematická a nebezpečná, a proto je pro nás nejdůležitější nepohybovat se v místech, kde takovéto nebezpečí hrozí. To znamená, že:
- Nebudeme vstupovat na staveniště!
- Nebudeme prolézat polorozbořené nebo staré opuštěné domy!
- Nepolezeme do starých opuštěných dolů!
- Nebudeme si hrát na uskladněném obilí!