Desatero dobrého "kybernetického" rodiče
Je třeba se stát zodpovědným online rodičem
Naše děti se často ze strany rodičů a dalších „starších generací“ setkávají s nepochopením v podobě dehonestace užívaných moderních technologií – aplikací a služeb s poukazováním na čas strávený jejich užíváním. Nezřídka děti slýchávají slova: „My jsme Facebook neměli a taky jsme žili …; Ty děti si dnes neumí ani hrát, jsou jen na internetu …“.
Je tedy pochopitelné, že pokud taková slova dítě často slýchává od svých rodičů, může cítit jisté překážky svěřit se svým rodičům, pokud by hledalo a potřebovalo pomoci.
Je třeba si uvědomit, že současný životní styl dětí je zcela odlišný od životního stylu jejich rodičů a tuto skutečnost je třeba respektovat.
Dítě ve svém rodiči spatřuje vzor, u rodiče hledá rady, pochopení, pomoc – neočekává odmítnutí nebo dehonestaci k užívání moderních technologií. To vše může vnímat tak, že pokud je užívat chce, je na tom pomyslném písečku samo.
Je třeba respektovat, že životní styl dnešních dětí je zcela odlišný od životního stylu dětství jejich rodičů.
1. Vzdělávejte se
Svět informačních a komunikačních technologií je velice dynamické prostředí a k získání patřičného nadhledu je třeba se neustále zajímat o nové online služby, technologické novinky, ale také kybernetické hrozby.
Pokud Vás dítě svými znalostmi v oblasti informačních a komunikačních technologií převyšuje, umožněte mu vás vzdělávat – tímto jednoduchým trikem rodič získá kromě aktivní komunikace s dítětem také přehled o tom, jak na internetu tráví čas, o co jeví zájem.
2. Buďte i “virtuálním” přítelem a komunikujte
V opravdovém světě chce mít většina rodičů přehled o tom, s kým se jeho dítě stýká – ve virtuálním světě by tomu nemělo být jinak.
Staňte se přítelem svého dítěte na sociálních sítích, které užívá. Nezískáte tím nejen přehled o jeho „virtuálních“ přátelích, ale i další zdroj informací o zálibách nebo momentálních náladách dítěte.
Diskutujte o tom, jaké služby na internetu využívá a proč. Ptejte se i na rizika s užívanými službami spojená, poznáte, zda si je jich dítě vědomo a zda by si dokázalo poradit.
3. Respektujte své dítě
Svět našich dětí je značnou mírou opřen o to, co je právě moderní, nebo jak by se sami vyjádřili – co je IN a TRENDY. Dítě může být kolektivem odmítáno kvůli nošení neznačkových oděvů stejně tak jako kvůli online službám, které užívá nebo naopak neužívá.
Nezřídka si dítě zřídí profil na sociální síti i přes zákaz rodičů, neboť je k tomu kolektivem nepřímo donuceno. Pokud by tak dítě neučinilo, mohlo by se stát terčem posměchu nebo až obětí kyberšikany.
Pomáhejte dítěti vybrat správná uživatelská jména k jednotlivým službám a aplikacím a k nim i kvalitní silná hesla.
4. I na internetu jsou lži a podvodníci
Vzdělávejte se společně a naučte se hledat kvalitní zdroje informací. Naučte děti, že ne vše, co je na internetu psáno, musí být pravdou! A stejně tak jako lidé lžou ve světě reálném, lži i ve světě virtuálním, a ne každý uživatel internetu je ve skutečnosti tím, za koho se vydává. Naučte své dítě ověřovat informace na internetu získané.
Naučte děti, že ne vše, co je na internetu psáno, musí být pravdou!
5. Naučte své děti chránit si své soukromí
Upozorněte dítě, aby nikde na internetu nesdělovalo své osobní údaje a vysvětlete proč.
Neuvádět zejména:
- příjmení
- adresu bydliště a školy
- přístupová hesla
- rodné číslo
- číslo mobilního telefonu
- osobní e-mail
- věk (hl. u mladších dětí)
- intimní fotografie, videa a informace
- rodinnou, finanční a vztahovou situaci
- nepřítomnost rodiny doma (dovolená apod.)
Pomáhejte dítěti chránit si své soukromí užitím správných uživatelských jmen k jednotlivým službám a aplikacím a k nim i kvalitních silných hesel.
Vysvětlete dětem, že je nebezpečné setkávat se s přáteli z internetu, které osobně neznají.
Dítěti vysvětlete, že pokud se stane obětí virtuálních predátorů, není to jeho chyba a není ostuda se s tím někomu svěřit.
6. Posilujte netiketu
Netiketa je ekvivalent pravidel slušného chování pro internetové prostředí. Stejně jako v reálném světě je třeba se k ostatním chovat stejně, jako bychom si přáli, aby se ostatní chovali k nám. Pod domnělou anonymitou internetu jsou si uživatelé schopni napsat navzájem i taková slova, která by nikdy v reálném rozhovoru tváří v tvář nikdy neužili.
Rovněž dětem vysvětlete, že nevhodným chováním na internetu se může stát i pachatelem trestného činu (např. sdílení obsahu chráněného autorským zákonem, přechovávání dětské pornografie apod.).
7. Kontrolujte!
Využijte dostupných prostředků k monitorování činnosti svého dítěte ve virtuálním prostředím. V tomto případě se nejedná o nějaké omezování osobní svobody dítěte, jak bývá někdy mylně uváděno. Jedná se o stejnou činnost, jako byste dohlíželi na své dítě na dětském hřišti. Pokud by ze země zvedlo injekční stříkačku a chtělo si s ní hrát, také byste zasáhli!
Proto např. namátkově kontrolujte historii navštívených webových stránek nebo komunikaci dítěte – najdete-li závadovou komunikaci, zálohujte ji jako případný důkaz. Jedná-li se o závažnou závadovou komunikaci, kontaktujte Policii ČR a zálohu ponechte odborníkům.
V případě potřeby užijte speciální programy na kontrolu činnosti dítěte ve virtuálním prostředí.
Více jak polovina dětí by šla na schůzku sjednanou přes internet!
8. Buďte oporou – ne vychovatelem
Reagujte na případné nevhodné chování dítěte na internetu přiměřeně, aby nemělo zábrany v budoucnu s vámi o případných problémech hovořit.
Nezakazujte dítěti po špatné zkušenosti další užívání internetu nebo jeho služeb. Začne před vámi svou opravdovou činnost skrývat. Rozumně prodiskutujte vzniklý problém a vysvětlete rizika.
Vysvětlete, že pokud se stanou obětí virtuálních predátorů, není to jejich chyba a není ostuda se s tím někomu svěřit.
V případě potřeby sami vyhledejte pomoc např. na Rodičovské lince 840 111 234 (www.rodicovskalinka.cz) nebo na Policii ČR.
Jedná-li se o závažnou závadovou komunikaci, kontaktujte Policii ČR a zálohu ponechte odborníkům.
9. Kontrolujte čas strávený ve virtuálním prostředí
Na základě vzájemné dohody upřesněte pravidla užívání internetu – zejména čas jeho užíváním strávený. V tomto případě ignorujte návody, ve kterých je uvedeno, že je nutné striktně dodržovat domluvený nebo stanovený čas. Každé dítě je individuální a je třeba rozlišit, zda dítě tráví svůj čas na internetu tři hodiny u počítačové hry nebo se samo z vlastního zájmu snaží pochopit základy programování. S ohledem na tyto aktivity dokáže každý rodič sám odhadnout optimální dobu strávenou jejich dítětem ve virtuálním prostředí. A pokud je dítě skutečně okouzleno programováním – světem jedniček a nul, motivujte jej a určitě vyzkoušejte online kurzy programování pro děti na www.code.org, http://scratch.mit.edu nebo https://hourofcode.com.
Je třeba děti naučit, že na internetu je třeba vůči ostatním vystupovat jako ve světě reálném.
10. Buďte citliví ke změnám v chování dítěte
Jakákoliv změna v chování dítěte může být varovným signálem, že s dítětem nemusí být vše v pořádku. Dítě se mohlo stát obětí kyberšikany nebo může být vydíráno ze strany neznámého pachatele. Laxnost a nečinnost může mít tragické následky.
Sledujte varovné příznaky dítěte:
- snaží se být více o samotě, přestává otevřeně hovořit o tom, co jej na internetu např. pobavilo
- při užívání telefonu nebo počítače vyžaduje soukromí, po příchodu rodiče telefon zamyká nebo u počítače přepne okno prohlížeče (či jej zcela vypne)
- maže svou aktivitu v zařízení (historii prohlížených webových stránek apod.)
- přestává hovořit o tom, s kým se na internetu stýká a jaké aktivity tam provádí
Zdroje:
KOHOUT, Roman a Radek KARCHŇÁK. Bezpečnost v online prostředí. Karlovy Vary: Biblio Karlovy Vary, 2016. ISBN 978-80-260-9543-9.
