Sesuvy půdy

Půdní sesuvy patří k nejčastějším sesuvným pohybům na území České republiky. Způsobují je sklony svahů a vlastnosti horninového podloží. Přestože zatím nedošlo ke katastrofálnímu půdnímu sesuvu velkého rozsahu, bylo v České republice dosud zaznamenáno tisíce místních sesuvů.

K sesuvům půdy dojde, když se poruší stabilita svahu, a to v důsledku přírodních procesů nebo v důsledku lidské činnosti (např. těžby). Sklon svahu náchylného k sesuvu bývá zpravidla větší než 22°. Zvláštním případem sesuvu půdy je sněhová lavina.

Rozdělení sesuvů půdy

1. U pomalých sesuvů půdy je jejich rychlost několik desítek cm za rok, nezpůsobují náhlé škody, ale mohou se změnit v rychlejší.
2. Středně rychlé sesuvy půdy mají rychlost v metrech za hodinu nebo za den (patří k nim většina typických sesuvů).
3. Teprve u rychlých sesuvů půdy hovoříme o katastrofě a obětech, rychlost je v desítkách km za hodinu, není dostatek času na únik nebo evakuaci. Patří mezi ně přívalové proudy (bahnité, kamenité) a laviny (sněhové nebo sněho-kamenité).

Ochrana obyvatelstva před a při sesuvu půdy

Ochrana obyvatelstva před sesuvem půdy se skládá zejména z preventivních opatření. Při samotném sesuvu je pak nezbytné dodržovat níže uvedené rady k zajištění bezprostřední ochrany.

Prevence zahrnuje zejména:

• monitorování svažitého terénu s vyšším rizikem sesuvu půdy,
• zachycení a odvod povrchové vody,
• umělá úprava terénu (kotvení svahů, stavba pilotů, opěrných stěn, výsadba vhodné zeleně, odstřely skalních bloků nebo vrstev sněhu),
• dle možností - vyčerpání vody ze studní na ohroženém území.

Rovněž je dobré sledovat určité signály, které mohou naznačovat možné riziko sesuvu.
Například:

• v budově jdou najednou špatně zavírat dveře, objevují se praskliny na zdech a stropu, apod.,
• ve volném prostoru se na zemi objevují trhliny, ze země vytéká voda z míst, kde předtím netekla, hýbou se keře a stromy, ozývá se dunivý zvuk.

Jak se chovat při sesuvu půdy?

1. zásadně se vyhýbat místům, kde jsou porušeny svahy, na kterých hrozí zřícení skal, kamení a uvolnění bahenních proudů a sněhových lavin;
2. v případě reálné hrozby porušení svahů při bouřce, při povodních a silných deštích je nutné co nejrychleji opistit ohrožené prostředí;
3. co nejrychleji uniknout směrem od závalu (obvykle stranou a nahoru) v případě zasažení půdním sesuvem ve volné krajině (pokud to zdravotní stav umožňuje);
4. v případě zavalení v budově následkem sesuvu je nezbytné postupovat obdobně jako v případě zavalení v důsledku zemětřesením, tzn. vždy se pokusit zajistit alespoň přívod vzduchu do zavaleného prostředí a přivolat co nejrychleji účinnou pomoc.